Budoucnost patří markeťákům, i když AI mění svět práce

„Tohle až spustěj, tak můžu jít rovnou k lopatě,“ řekl mi kamarád z marketingu, když jsem mu ukazoval novou vychytávku ze světa AI. Místo radosti, čím jsem ho neohromil, tak přišel smutek, že jsem mu pokazil náladu. Dokud nedodal: „Už aby to bylo.“

Ale popořadě.

První článek o Průmyslu 4.0 jsem četl někdy v roce 2013. Vize byla taková, že automatizace, digitalizace a internet věcí IoT nám všem natolik zjednoduší život, že lidé už vlastně nebudou v práci potřeba… A máme se připravit na vlnu propouštění.

Na konci roku 2015 dokonce vznikla Národní iniciativa Průmysl 4.0 pod hlavičkou Ministerstva průmyslu a obchodu a začalo se o tom psát i v mainstreamu. Veřejnost se na chvíli zděsila v očekávání vlny změn a vysoké nezaměstnanosti, aby se následně vůbec nic nestalo a všichni se zase rozešli po svých.

Pak jsme měli Covid, řešili úplně jiné věci a hned po něm přišlo na svět AI video Willa Smithe dlabajícího špagety, kde jsme se od srdce umělé inteligenci vysmáli a shodli se, že máme ještě spoustu času. Btw také vám to přijde o dost starší? Ale fakt to byl březen 2023.

A dneska je to tady. Je rok 2026 a než jsme se rozkoukali, vyrostly u amerických maloměst obří datová centra skokově zdražující Američanům elektřinu (až o 28 % ročně), ChatGPT se stal naší denní náhradou za terapeuta a korporace napříč obory opravdu dramaticky zeštíhlují.

Za poslední rok: Oracle 20 tisíc lidí, Amazon 16 tisíc, Microsoft 10 tisíc, Citigroup 20 tisíc, Dell 11 tisíc. Jen za 2025 je to u největších technologických korporátů 245 tisíc lidí, na které jsou navázáni ještě další dodavatelé.

OK, některé společnosti se spletly a zase začaly nabírat zpět. Ale jde spíše jen o stovky lidí. Na předchozí úroveň se v zájmu efektivity už nikdo nikdy vracet nebude.

Zdaleka se přitom netřesou jen lidé na kancelářských židlích. Pořádně se začalo řezat i v ryze dělnických oborech, nejvýrazněji aktuálně v automotivu.

Pokud se mrknete do moderních továren či skladů, uvidíte roboty s fascinující zručností a rychlostí, kteří bez problémů obstarávají i vysoce složité úkony. Lidí uvidíte minimum, starají se jen o údržbu – připomíná to trošku Terminátora, kde roboti vyráběli sami sebe.

Revoluce probíhá i v menších firmách. Bez přehánění „wow“ jsou třeba robotické ruce řízené 3D kamerou, které dnes už bez problémů zabalí dárek do složité krabice, viz třeba tady na Instagramu. Objevují se už i super třídící roboti (ne, není to fake, ale model Xingdong M7). A ještě děsivější jsou nejrůznější nezničitelné muly.

Masové propouštění ve VW bývá často označováno jako symbol úpadku Německa. Celé to ale souvisí spíše s efektivitou výroby a snahou zdvojnásobit marži na cca 4,5 %. S německými platy toho dosáhnout nejde, s automatizací ano. Teď se to jen musí prodat veřejnosti.

Propouští se, ale nezaměstnanost neroste 🤔

Po všech těch zprávách musí mít člověk dojem, že žijeme na spálené planetě. Jenže ono se nic katastrofického neděje. Navzdory transformaci / velkému propouštění se nezaměstnanost drží na nízkých hladinách jak v USA, tak EU i u nás v ČR.

Podle ČSÚ jsme stále okolo 3 %, tedy v pásmu přirozené (nízké) míry nezaměstnanosti. A to jsou čísla ještě ovlivněná tím, že se u nás rozšířila podpora až na 80 % po dobu prvních dvou měsíců. Také v USA a EU se míra nezaměstnanosti stabilně drží na cca 4 %, resp. 6 %, výkyvy jsou minimální.

Jak to?

Konkrétně u nás v ČR už několik let konstantně roste celkový počet živnostníků i s.r.o. Například v roce 2025 zaniklo 16 853 společností (což je rekord), ale zároveň vzniklo 34 621 nových. Ukazuje to na trend, že na sobě makáme, nespoléháme na korporáty a prostě chodíme pracovat sami na sebe.

Globálně zároveň posilují menší a střední firmy. Pro EU jsou konkrétní data například zde. A mluví jasně. 34 milionů malých a středních podniků v EU vykázalo v roce 2025 růst přidané hodnoty o 2,5 %, zaměstnanosti o 1 % a jejich celkový počet poskočil o 1,8 %.

Volně přeloženo, korporáty svojí optimalizací a touhou po efektivitě v podstatě posilují svou budoucí konkurenci.

Růst řemesel a vlastních mikroprojektů

Velké společnosti už také nejsou vnímané jako kariérní cíl a ztratily určité kouzlo. Lidé mají tendence budovat něco, co jim dává větší vnitřní smysl, takže po odchodu z korporátu často nehledají jiný korporát, ale jdou pracovat na sebe.

Může to mít hned několik důvodů. Jedním z největších argumentů bývá, že už dávno neplatí, že by korporát za psychicky náročnou práci nabízel tak hezké peníze jako ve „zlatých klecích“ 90. let. Zaměstnancům také vadí určitá neloajalita, kdy korporáty nemají problém škrtnout ze dne na den stovky míst a dávat jen nejnutnější odstupné. Pamatujeme si to.

A odtud plyne odpověď na otázku z titulku. Budou tedy v tomhle novém světě ještě potřeba markeťáci?

Otevírá se velké okno příležitostí. Ano, automatizace nám z části bere práci, ale zároveň je na trhu čím dál tím více menších a středních firem, které mají chuť růst a potřebují konzultace, reklamu, eventy, systémy. A hlavně lidskou komunikaci.

Data ukazují také na zvyšující se trend například vyhledávání tradičních řemesel. Možná i vy jste zaznamenali čím dál tím víc IG a TikTok profilů šikovných truhlářů, švadlen, kovářů a zakázkových výrobců čehokoli. Lidé chtějí tvořit, utéct od toho, co teď někde dělají a nebaví je to.

Není to nic minoritního a akutálního jen pro ČR, je to globální sílící trend. A bude ještě silnější hlavně díky dorůstající mladé generaci, kterou práce v openspace a velkých kolektivech často vyloženě děsí. Ti všichni posílí růst menších značek a z inovativních startupů později vyrostou noví lídři trhu.

U korporátů se naopak dá čekat, že budou ještě víc tlačit na efektivitu a krátit budgety, takže dost možná přestanou být atraktivní nejen pro zaměstnance, ale i jako klienti.

Suma sumárum, změny pro náš obor určitě přichází, ale markeťáci k lopatě nepůjdou. Práce bude (už je) naopak víc. Tedy pokud sami nebudeme chtít z oboru utéct jako můj již zmiňovaný kamarád, který se na impuls ke změně vyloženě těší…

Když mozek roste před očima

Kromě větší porce pracovních příležitostí nám AI dává ještě možnosti v oblasti osobního růstu.

Pokud budete používat Gemini nebo ChatGPT jen k vyhledávání, nebo ještě hůř k řešení všech úkolů, s největší pravděpodobností nic nezískáte, resp. spíše zakrníte. Viz studie z roku 2025 popisující tzv. kognitivní dluh, při kterém klesá propojení center mozku až o 55 % a ztrácí se paměť až o třetinu.

Vyhýbejte se také praxi radit se s ChatGPT ohledně řízení firmy. Neumí to, nemá know-how z praxe a dopadne to fatálně. Hledejte prověřené konzultanty, kterým AI pomáhá v myšlení. Ne ty, kteří ji mají za hlavní zdroj informací.

Pokud ale začnete vést s AI dialog, ptát se, zajímat se či si nechat dělat oponenturu, obrovsky si rozšíříte vlastní aktivní myšlení. Vědci doporučují nejprve použít vlastní hlavu, ponořit se do problému – zkrátka nastartovat mozek – a až v následující fázi naplnit myšlenkami AI a rozšířit si úhly pohledu či získat zcela nové vědomosti. V určitém směru to může být i návykové, pocítíte vlnu poznání a nových možností jako Eddie Morra v Limitless.

Nesmíme zapomenout ani na to, kolik času a kognitivní energie denně s AI ušetříte, a jak to jde pak využít právě třeba u svých projektů.