Případová studie: vliv Facebooku na SEO

Úkol zněl jasně. Ověřit, zda mají sociální sítě pozitivní vliv na pozice ve vyhledávačích. Jak dopadl malý experiment se třemi blogovými články a vývojem pozic vybraných datasetů klíčových slov před a po kampani na Facebooku?

Případová studie – vliv Facebooku na SEO

Otázku o vlivu sociálních sítí na SEO ve vyhledávači Google zodpověděl jeho představitel Gary Illyes během hangoutu s českými SEO konzultanty na jaře letošního roku. Jeho odpověď byla stručná – NE.

A důvod? Signály ze sociálních sítí (jako třeba like, komentář nebo sdílení na Facebooku) nejsou kontrolované samotným Googlem, a v dlouhodobém horizontu jsou proto nespolehlivé (Google nemůže ovlivnit případné změny atd…).

My v Taste si ale teorii rádi ověřujeme v praxi (a na českém trhu navíc musíme brát v potaz i vyhledávač Seznam) a proto jsme se rozhodli hypotézu otestovat. Jelikož mezi nejpoužívanější sociální sítě v ČR stále patří Facebook, vybrali jsme pro experiment právě jej. Výsledek byl takový, jaký jsme všichni předpokládali. Vliv sociálních sítí na pozice v SERPu experiment nepotvrdil. Ale začněme pěkně od začátku.

K experimentu jsme použili článek na blogu jednoho z našich klientů a dva články z našeho firemního blogu sunitka.cz (Firemní profil na Instagramu a Funkce Instagramu). Všechny 3 články měly přibližně stejný průběh testovaní, a také přibližně stejné výsledky. Pojďme se na to podívat zblízka. V této studii vyhodnotíme jednu z výše zmiňovaných stránek, konkrétně článek „Funkce Instagramu“.

Prvním krokem bylo vytvořit si dataset klíčových slov relevantní k daným stránkám, který jsme získali kombinací výstupů z Google Analytics, Google Search Console a nástrojů pro návrh klíčových slov. Následně jsme změřili pozice „testovacího“ článku na tato klíčová slova a rozšířili jsme jej přes Facebook. Po jisté době jsme klíčová slova znovu přeměřili, abychom zjistili, jaký vliv měl Facebook na hodnocení stránky z pohledu vyhledávačů. První měření pozic proběhlo v Collabimu 13. 3. 2018.

Po prvním měření jsme poprosili naše kolegy z oddělení sociálních médií, aby vytvořili neodolatelný příspěvek na Facebooku a podpořili jej také placenou reklamou.

Poté jsme jistý čas počkali a zopakovali jsme měření pozic na stejná klíčová slova v Collabimu (29. 6. 2018). Změny sledovaných metrik všech tří článků měly podobný trend. Co přesně jsme měřili, srovnávali a jak to dopadlo? Ukažme si konkrétní čísla u článku o funkcích Instagramu.

Výsledky měření článku „Funkce instagramu“

Pracovali jsme s datasetem 207 klíčových slov, u kterých nás zajímaly hlavně změny počtu klíčových slov, na která se článek zobrazuje v prvních 6 desítkách výsledků a změny pozic na tato klíčová slova, a to jak ve vyhledávači Google, tak i Seznam. Také nás zajímaly průměrné pozice měřených klíčových slov, vývoj zpětných odkazů směřujících na stránku a metriky ukazující na autoritu. Po experimentu jsme pak všechno vyhodnotili a porovnali.

Google náš článek při prvním měření zobrazoval na poměrně slušné množství dotazů (129 z 207). Při druhém se počet klíčových slov nepatrně zvýšil (134). Za zmínku ale určitě stojí situace na Seznam.cz. V porovnání s vyhledávačem Google, ve vyhledávači Seznam jsme byli dohledatelní jenom na 23 klíčových slov (první měření). Při druhem měření se pak počet zvýšil na 35 klíčových slov.

Také jsme se podívali, na kolik klíčových slov se nám zlepšila pozice, na kolik slov zůstaly stejné pozice a na kolik slov nám pozice poklesly.

Pro podrobnější průzkum úspěšnosti článku ve výsledcích vyhledávání jsme se podívali i na vývoj průměrných pozic klíčových slov.

V případové studii jsme sledovali i vývoj autority webu, počtu externích zpětných odkazů a další metriky hodnotící kvalitu domény/stránky. Konkrétní čísla najdete v tabulkách níže.

Jsme si vědomi, že mezi prvním a druhým měřením pozic na vybraná klíčová slova mohlo k rozdílům dojít na základě různých faktorů (změna autority domény, update algoritmu, vliv konkurence atd.). Stejně ale dokážeme zhodnotit, že po našem experimentu jsme nezpozorovali žádné výrazné pozitivní signály. Závěrem tedy je, že sociální síť Facebook pravděpodobně pozitivní vliv na SEO nemá(alespoň doposud).

Má tedy smysl řešit sociální sítě?!

To, že aktivita na Facebooku neovlivňuje organické výsledky vyhledávání, neznamená, že bychom svůj obsah na sociálních sítích neměli používat. Správně vytvořenou komunikační strategií na Facebooku lze získat spoustu návštěvníků, zvýšit povědomí o značce, zlepšit důvěryhodnost a ukázat se jako odborník. Byla by tedy škoda, nevyužít potenciál a zkombinovat obsahovou strategii s komunikací na sociálních sítích.

Příklad:

Součástí naší komunikační strategie na Facebooku je ukázat lidem život „u nás“, vystupujeme přátelsky, sdílíme s lidmi náš mimopracovní život, týmové výlety a jiné aktivity. Krom toho se ale převážně soustředíme na odbornost, a to hlavně formou zpráv z konferencí, novinek v oboru, tvorbou odborných publikací a případových studií. A právě to jsme udělali i v tomto případě, kde jsme širokou veřejnost zapojili přímo do výzkumu této případové studie…

Podívejme se blíže na čísla z Facebooku:

Příspěvek se nám dařilo šířit hlavně organicky, protože sledujícími našeho profilu jsou především lidé se zájmem o online marketing, které zajímal náš experiment. Několik kolegů také sdílelo příspěvek i u sebe na profilu, což nám pomohlo k získání většího dosahu a počtu prokliků.

Reklamu jsme pak cílili na lidi se zájmem o SEO a marketing v sociálních sítích a pracovní pozice v těchto oblastech.

1) Autorita domény – hodnota, určující pravděpodobnost umístění domény ve výsledcích vyhledávání. Nabývá hodnot 0 až 100, vyšší číslo znamená vyšší pravděpodobnost. Podrobnější informace na moz.com.

2) Autorita stránky – hodnota, určující pravděpodobnost umístění stránky ve výsledcích vyhledávání. Nabývá hodnot 0 až 100, vyšší číslo znamená vyšší pravděpodobnost. Podrobnější informace na moz.com.

3) Trust Flow – hodnota určující důvěryhodnost stránky, počítaná podle důvěryhodnosti odkazujících domén na stránku. Nabývá hodnot 0 až 100. Čím vyšší číslo, tím vyšší důvěryhodnost Více k definici na stránkách majestic.com.

4) Citation Flow – metrika určující kvalitu stránky podle počtu odkazů, ale také na základě kvality jednotlivých odkazů. Více k definici na stránkách majestic.com.

5) Metrika určující popularitu stránky, počítaná kombinací hodnot denní návštěvnosti a počtu zobrazených stránek za poslední tři měsíce. Více na webu Alexa.com.

Tento článek byl zveřejněn 6. 9. 2018 na Sunitce. Taste Sun je dnes součástí skupiny Taste.