Co jsou Core Web Vitals a záleží na nich vůbec?

Je to již několik měsíců, co Google do svého algoritmu zařadil využití metrik Core Web Vitals. Týkalo se to však pouze řazení stránek na mobilních zařízeních. Od února 2022 však Google začíná tyto metriky využívat i pro řazení stránek na desktopech.

The page experience update is now slowly rolling out for desktop. It will be complete by the end of March 2022. Learn more about the update: https://t.co/FQvMx3Ymaf

— Google Search Central (@googlesearchc) February 22, 2022

O jaké metriky se jedná a co vyjadřují? To zjistíte v následujícím článku!

Core Web Vitals – jádro uživatelské spokojenosti

Na uživatelskou spokojenost se lze dívat různými úhly pohledu a pro sledování metrik, které s ní souvisí existuje mnoho nástrojů (například oblíbený Lighthouse).

Bohužel pro velkou část majitelů webů je příliš náročné, nákladné nebo nesrozumitelné se v těchto nástrojích vyznat, porozumět jim a získané poznatky pak přenést do praxe. Google proto nově klade důraz na metriky, které sledují, jestli je web uživatelsky přívětivý, ze třech úhlů pohledu:

• rychlost načítání
• interaktivita webu
• vizuální stabilita

Každá z těchto vlastností je měřena pomocí speciální metriky. Pro jejich přehled se přitom stačí podívat do Google Search Console, kde je naleznete v sekci Vylepšení -> Core Web Vitals.

Nyní se pojďme podívat na to, které metriky (a problémy s nimi spojené) v tomto přehledu můžeme najít a co vlastně znamenají.

Rychlost načítání – LCP

Largest Contentful Paint (LCP) je metrika, která vypovídá o tom, kdy dojde k načtení největšího „kousku“ obsahu ve viewportu uživatele.

Čím rychleji uživatelům obsah stránky naservírujete, tím rychleji najdou to, kvůli čemu přišli a tím dříve pro ně tato stránka začne být užitečná.

Při bližším pohledu na tuto metriku se některým z vás mohou vybavit metriky jako:

• FCP (first contentful paint)
• FMP (first meaningful paint)

Hlavním rozdílem je, že zatímco FCP měří, kdy se obsah začal vykreslovat, LCP hovoří o tom, kdy se tento největší kousek obsahu již načetl.

LCP tedy dokáže relevantněji vypovídat o tom, kdy uživatel webu začne z načtené stránky mít nějaký užitek.

Co se FMP týče, jedná se o (dnes už) zastaralou metriku, která měří, kdy dojde k načtení primárního obsahu stránky (v části nad přehybem). Ačkoliv se snaží poskytnout odpověď na tutéž otázku jako LCP (už je tato stránka užitečná?), je proti LCP poměrně nespolehlivá. LCP ji tak „nahrazuje“ především z hlediska spolehlivosti získaných údajů.

Konkrétní hodnoty u této metriky Google rozděluje do 3 základních úrovní:

• dobré (<2,5 s)
• potřebuje zlepšení (2,5 s – 4 s)
• špatné (> 4 s)

Interaktivita webu – FID

Metrika First Input Delay (FID) nám říká, jak dlouhá je prodleva mezi interakcí uživatele s webem (například kliknutí na odkaz) a skutečnou schopností webu na tuto interakci odpovědět.

V průběhu načítání stránky může dojít k situaci, že se na obrazovce objeví interaktivní prvek, na který uživatel klikne (například tlačítko Přidat do košíku). Protože ale prohlížeč stále ještě načítá další prvky stránky, může trvat i několik vteřin, než toto kliknutí zpracuje. Čím delší je tato prodleva, tím hůře se web uživatelům ovládá a tím spíše ho opustí.

I u této metriky nalezneme mnoho podobností s doposud využívanými metrikami. Především pak TTI (Time to Interactive). Zásadním rozdílem metriky FID proti TTI je to, že FID vychází z měření reálných uživatelů.

 

Stejně jako v případě LCP, i zde Google třídí výkon webu do 3 úrovní, závislých na rychlosti odpovědi:

• dobré (<100 ms)
• potřebuje zlepšení (100 ms – 300 ms)
• špatné (>300 ms)

Vizuální stabilita stránky – CLS

Cumulative Layout Shift (CLS) sleduje, jak moc se stránka uživatelům mění „pod rukama“ v průběhu celé návštěvy.

Zdroj: Google Search Central blog

Pro uživatele je velmi nepříjemné, když se v průběhu návštěvy celá stránka posune či změní. A ještě hůře, když se to stane například v okamžiku, kdy se na něco snaží kliknout. V ideálním případě by měla být stránka stabilní a uživateli svůj layout v průběhu návštěvy již neměnit (pokud to není podmíněno interakcí uživatele).

 

 

Stejně jako u obou předchozích metrik je úroveň CLS rozdělena do 3 úrovní:

• dobré (<0,1)
• potřebuje zlepšení (0,1 – 0,25)
• špatné (>0,25)

Tipy na zlepšení

Kromě znalosti hodnot, jakých váš web dosahuje je samozřejmě také vhodné vědět, jak web zlepšovat. I na toto Google myslel a v Search Consoli přidává ke každé problematické stránce odkaz na Page Speed Insights, kde naleznete seznam tipů pro optimalizaci dané stránky.

Vyberte si, zda chcete koukat na mobilní verze stránek (doporučujeme) či na verze stránek pro počítače a klikněte na Otevřít přehled:

 

Po rozkliknutí přehledu se vám objeví soupis problémů, které se na vašem webu objevují. Po kliknutí na problém zjistíte, kterých konkrétních stránek se týká.

 

A při výběru dotčené URL se zobrazí výpis podobných stránek, které mají stejný problém společně s odkazem na Google Pagespeed Insights, kde naleznete detailní přehled výkonu stránky včetně konkrétních tipů na zlepšení.

 

Definujeme benchmark a stanovujeme si cíle

Při optimalizaci webu a snaze o úpravy bychom se vždy měli snažit dodat uživatelům co nejlepší možný výsledek. Rychlejší a přívětivější web znamená spokojenější uživatele. A spokojení uživatelé si na vás s větší pravděpodobností udělají dobrý názor, budou s vaším webem víc pracovat a pravděpodobněji udělají konverzi (nákup, zaslání poptávky, zápis do NL atd.).

Pro příjemný uživatelský zážitek byste u všech třech metrik měli usilovat o dosažení hodnoty „dobré“. Jenže…

V určitou chvíli musí přijít okamžik, kdy by se každý majitel webu měl rozhodnout, zda už další investice do rychlosti webu není zkrátka nadbytečná. K tomu naštěstí můžeme využít možnosti několika dalších nástrojů, které měří metriky Core Web Vitals i pro konkurenční weby.

Díky nim si snadno určíme, jak moc pozadu (či napřed) jsme proti konkurenci a jakých minimálních hodnot by náš web měl dosahovat.

Vždy totiž platí, že není třeba být nejlepší, stačí být lepší než ostatní. (Samozřejmě je třeba se dívat na celkovou kvalitu webu, nejen na rychlost jakožto na jediný aspekt.)

Jedním z nich je například nástroj (Reddico) SERP Speed, který dokáže měřit výkon stránek, které se v Google zobrazují na konkrétní vyhledávací dotaz.

 

Z tohoto přehledu snadno zjistíte, jakou úroveň Core Web Vitals má u svých stránek vaše konkurence a snadno si dle těchto údajů stanovíte cíle pro vlastní snahy o optimalizaci webu.

Ostatní Web Vitals

Prvků, které ovlivňují uživatelskou přívětivost stránek existuje více, než jen Core Web Vitals. Všechny si historicky užily svou chvíli slávy, kdy se o nich bavil téměř celý svět a dnes je považujeme za absolutní základ.

Detailnímu popisu těchto prvků se dnes věnovat nebudeme, protože věříme, že je všechny znáte. I tak je ovšem vhodné si je krátce připomenout, protože i tyto prvky budou v následující aktualizaci hrát roli.

Web Vitals – životně důležité prvky webu:

Zdroj: Google Search Central blog

• mobilní přívětivost (responzivita)
• bezpečné procházení (web bez malware, adware atd.)
• využívání HTTPS
• nevyužívání „otravných“ reklam

Pokud (nedejbože) i dnes vlastníte web, který ani tyto požadavky nesplňuje, doporučujeme vám se urychleně věnovat jeho aktualizaci.