4 psychologické triky, které využijete při tvorbě obsahu

Je jen málo otravnějších činností než sedět nad vlastním postem na Facebooku a přemýšlet, proč na něj fanoušci nereagují tak, jak jste si představovali. Stejně jako v životě i na sociálních sítích lidé fungují poměrně předvídatelným způsobem. A stejně jako v životě i tady můžete využít některé psychologické jevy, aby vám pomohly dostat z uživatelů ten vytoužený komentář nebo proklik na web.

1. Baader-Meinhof fenomén aneb buďte všude

Pamatujete, jak jste o tomhle fenoménu dodnes neslyšeli? Tak s tím je teď konec. Tento jev popisuje iluzi, že poté, kdy se o něčem poprvé dozvíme, vidíme to všude. Co se týče vaší přítomnosti na sociálních sítích, tohle je přesně ta cesta.

Zdá se vám, že to nemůžete zvládnout? Začaly vám v hlavě nabíhat horentní sumy, které teď budete muset sypat do správy sociálních sítí?

Nikdo nečeká, že o vás bude od zítra vědět celý svět. Základem je vybrat správnou cílovou skupinu a v té vzbudit pocit, že ve vašem oboru už nikdo jiný nepodniká.

Jaký typ obsahu váš zákazník ocení? Jaké hashtagy sleduje? Na kterých sociálních sítích se pohybuje? Buďte tam a budete „všude“.

2. Social proof aneb důkaz recenzí

Je to přesně to, jako co to zní. Důkaz, že se lidem líbí, co děláte. Dostanete ho v mnoha formách: ať už jako recenzi, označení v postu plném superlativ, pozitivní ohlas na váš obsah nebo v podobě spousty fanoušků a lajků. (Sami se rozhodněte, co je pro vás důležité.)

Jedná se o poměrně chytrý marketingový trik, protože vám pomůže takzvaně zahřát publikum. Lidé mají obecně tendenci věřit spíše dalším lidem než značkám. Pokud je tedy budou trápit věčně zašedlé spáry v koupelně a uvidí, že paní Marie stejný problém vyřešila až s pomocí vašeho přípravku, je velice pravděpodobné, že po něm příště v drogerii sáhnou taky.

3. Efekt svatozáře aneb tvořte hodnoty

Fenomén objevený v roce 1915 Edwardem Thorndikem nám říká, že pokud si u jiného člověka všimneme jako první nějaké pozitivní vlastnosti, automaticky předpokládáme, že i všechny ostatní aspekty jeho osobnosti jsou pozitivní. Klidně se teď zamyslete nad kolegou, co nastoupil minulý týden, my počkáme.

Ptáte se, jak toto využít na sociálních sítích? Snadno. Stačí uživatelům přinášet kvalitní obsah a řešit témata, která je trápí. Když už jsme u té svatozáře, přihodíme ještě svatou trojici obsahu: informujte, vzdělávejte, bavte.

Zajímavý obsah u cílovky způsobí, že bude automaticky předpokládat i vysokou kvalitu vašeho produktu. Fáze 3: profit.

4. FOMO aneb já na ten večírek prostě musím

Protože co když se tam stane něco, o čem si budou všichni rok povídat? FOMO (fear of missing out) neboli strach, že vám něco uteče, vytváří na mnohé uživatele až nepřiměřený tlak. Víte, ten kamarád, co nikdy nedá telefon z ruky.

Představa, že se na světě dějí zajímavé věci, u kterých nejsme, v nás budí potřebu zůstávat neustále v obraze a ujistit se, že nám (alespoň virtuálně) nic neuteče.

A to dělá z FOMO velice silný marketingový nástroj. Ujíždějící vlak nemá nikdo rád, proto bůh stvořil Snapchat a Instagram nám dal Stories.

Pokud uživatelé nabydou dojmu, že to, co se dozví z vašich Instastories (ať už jsou to exkluzivní pohledy do zákulisí, bleskové slevové akce nebo časově limitované nápovědy k soutěži o dovolenou v Karibiku), jim nikdo jiný nedá, už vás sledovat nepřestanou.

Chcete taky obsah, který budou vaši fanoušci milovat? Ozvěte se Milanovi na email milan.kubat@taste.cz.