Projektové řízení v roce 2022, to byl náš první Project Restart

Určitě to od nás už znáte. Takovou tu naši starou dobrou klasiku: 1 den, 10 přednášek, 12 skvělých řečníků, 250 zvědavých projekťáků, skvělé jídlo a zlaté sako. I tak se dá shrnout historicky první Project Restart, na jehož programu se podílel Karel Dytrych z Freela. A byla to jízda! 

Lepší organizace práce na vašich projektech

Pomáhal sestavovat program celé konference, a navíc ho ještě raketově odstartoval vlastní přednáškou. Kapitán Freelo Karel Dytrych se snaží zjednodušovat podnikání druhým.

Natáčí podcast Z Podpalubí a školí efektivní organizaci práce a projektové řízení v týmech. Proto jeho přednáška o lepší organizaci práce v projektech obsahovala tolik užitečných tipů. Když ve Freelo řeší společný projekt s jakýmkoliv klientem, hned na začátku mu ukáže road mapu spolupráce. Klient se tak dozví, jaká cesta ho přibližně čeká a není pak překvapen v jejím průběhu.

Následně nás Karel provedl jejich zákaznickou cestou z hlediska nástrojů, které ve firmě používají. Zaujalo nás, že na prioritizaci úkolů používají starý dobrý Excel. A také to, že brát si feedback se opravdu vyplatí. I když se na toto pravidlo často zapomíná. Freelo s feedbacky pracuje intenzivně a je to jeden z hlavních nástrojů na vylepšování jejich služby. Na správu získaných feedbacků používají nástroj Front. 

Odkaz na prezentaci: Lepší organizace práce na vašich projektech

Case study: Jak v Alze integrujeme halu za miliardu do našeho IT

Kromě klasických přednášek nám program zpestřila také case study Alzy, při které nám ajťák z ČVUT Tomáš Zacha, nyní ve službách zeleného mimozemšťana jako IT divizní ředitel pro logistiku, pověděl něco více o nástrojích, které používají k prioritizaci úkolů a ukázal je na příkladu automatizace logistického centra.

Mezi využívanými nástroji Alzy pro řízení projektů jsou 4 nástroje. Napříč firmou funguje Excel pro kalkulace a porovnávání získaných dat. Účetnictví, docházku zaměstnanců a přehled logistiky vedou v interním systému Konzole. Business oddělení pracuje se systémem Asana a IT oddělení zase používá systém Jira.

Některé softwary povolují neomezené vytváření podúkolů, což může být někdy dost nepraktické. V záplavě tolika dílčích úkolů totiž můžeme lehce ztratit přehled nad jejich plněním.

Cíle (nejen) digitálních projektů

Na jeho přednášce jsme se dozvěděli, jaké společné typy cílů mají vliv na role, procesy, požadované kompetence, začátek a konec práce, plánování nebo odpovědnosti členů týmu. A také to, že v současné době si můžeme všimnout nástupu nové generace firem, které se místo výstupů zaměřují na výsledky.

Odkaz na prezentaci: Cíle (nejen) digitálních projektů

Jak stavět startup a nezbláznit se

Karin sestavila vlastní tým data vědců a staví řešení, které digitalizuje celý účetní proces. V Rossum jako Chief of AI Dataset nastavila metodiku učení neuronové sítě a procesu učení.

Z její přednášky si odnášíme to, že dobrá firma je postavená hlavně na lidech. Proto máme nové kolegy do týmu nabírat podle naší intuice. Vystudované školy jsou na vedlejší koleji. Výběr klíčových lidí také nemáme nechávat jen na HR, ale do našeho týmu si je máme vybírat sami.

Mluvila také o důležitosti feedbacku. A to jak o jeho přijímání, tak o jeho dávání. O tom, že je důležité přimět lidi, aby se nad věcmi zamýšleli a ptali se, proč by určitou věc udělali jinak. Můžeme totiž společně přijít na nějaké jiné efektivnější řešení daného problému. Zmínila také důležitost rozdělení lidí v týmu podle „nice to have“ a „must have“, „Rockstars“ a „Superstars“. Rockstars jsou lidi, kteří podávají stabilně dobré výsledky, oproti tomu Superstars jsou lidi, kteří mezi ostatními vybočují, mají „drive“, neustále se zlepšují a táhnou firmu k lepším výsledkům.

Odkaz na prezentaci: Jak stavět startup a nezbláznit se

Systémově řízená firma v éře generace Z

Dalším z řečníků byl Honza Makovička. Spoluvlastník a CEO digitální agentury Taste, který firmu vede jako systémově řízenou. Firma je tedy vedena s menší závislostí na jednotlivcích, kdy „nositelem znalosti“ o určité činnosti nejsou jednotlivci, ale jsou dány systémově.

Proč bychom měli usilovat o takovou firmu? Proč je důležitá menší závislost na jednotlivcích? Protože se musíme smířit s tím, že se zkracuje průměrná doba v jedné práci. Zaměstnanec, zejména generace Z nebo mileniál, nepotřebuje uvažovat o pracovním horizontu v rámci jedné firmy delším než 2 roky. Oproti tomu podnikatel je za firmu zodpovědný v dlouhodobém horizontu.

Jak si s tím poradit? Cílem není používat spoustu nástrojů a technologií, ale vybrat ty s nejmenšími kompromisy a využívat je na maximum. Integrovat je, protože „stejná data“ jsou konzistentní napříč nástroji. Automatizovat procesy, abychom neztráceli čas, šetřili mentální kapacity a eliminovali lidské chyby. Je třeba sdílet znalosti a budovat znalostní databázi. 

Proti fluktuaci nám může pomoct nechat lidi rotovat v rámci firmy. Zejména mladší lidi udržíme určitě déle, pokud u nás budou moct získat více zkušeností. Honza Makovička zakončil přednášku myšlenkou, že hlavní je nebát se dělat chyby. 

Odkaz na prezentaci: Systémově řízená firma v éře generace Z

Jak se podívat na obchod jako na projekt

Filip Soukup, který je specialistou obchodu z Každý prodává, nám prozradil, jak dostat obchod pod kontrolu tak, aby přinášel zisky a na jaké procesy najet při onboardingu nového obchoďáka ve firmě. A co si z přednášky pamatovat? Například to, že nemáme vnímat obchod jako projekt. Máme si stanovit plán, strategii a provedení. Nebo to, že je dobré sledovat cestu zákazníka, a tím zjistit, jaké procesy nám ve firmě ještě chybí. V neposlední řadě nám bylo doporučeno, abychom se odlišili od konkurence, třeba uvítacím videem pro klienta.

Odkaz na prezentaci: Jak se podívat na obchod jako na projekt

Jak být úspěšným lídrem projektů

Josef Hajkr, výkonný ředitel SHINE Consulting, který má 25 let zkušeností s projektovým řízením, nám přednášel o tom, že se nacházíme v době agilního způsobu řízení projektů. Nemáme se bát posouvat myšlení lidí od „to nejde“ směrem k „tak to zkusme“. A přejít od procesů směrem k hodnotám, u kterých se máme zaměřit hlavně na jejich jednoduchost a praktičnost. V neposlední řadě se věnovat tomu, co vlastně znamená být dobrým lídrem a jak je důležité se věnovat seberozvoji a vyhýbat se mikromanagementu.

Odkaz na prezentaci: Jak být úspěšným lídrem projektů

Jaké aspekty z tradičních waterfall projektů aplikovat do agilního prostředí

Richard Fussganger který je Head of Development v IT Rohlík Group, nám přišel povědět například to, že používá se svým týmem agilní model Spotify. Že se máme orientovat na výsledky, plánovat pomocí planning horizon a také třeba to, že si máme cestu zákazníka rozložit na jednotlivé části.

Motivace v dnešní době

O tom, že největší motivací je emoce mluvil hokejový trenér, kouč, manažer a autor řady knih Marian Jelínek, který se více než 25 let zabývá sportovní psychologií a mentálním koučinkem.

„Žijeme v době, která nám poskytuje život bez limitů, ale neumíme s tím zacházet. Neumíme si z tolika možností vybírat, a proto je důležité si limit nastavit. Pokud si ho nenastavíme, tak máme problém.“

Dozvěděli jsme se, že nejúspěšnější lidé v dnešní době čerpají motivační energii z emoce. Společným znakem úspěšných lidí je ve spojení vydané energie emoce a touha získat z dané aktivity co nejvíce. A to, že překážkou není neznalost „jak“ ale absence „chtění“. Vysvětlil nám to na jednoduchém příkladu, kdy víme, jak zhubnout, ale i tak si po večeři dáme dezert. A také to, že lidé nepřetavují svůj potenciál ve výkon. Víme, jak vést firmu, ale nepřevedeme své znalosti do praxe. S tím také souvisí to, že je třeba budovat psychickou odolnost a nastavit si správné návyky. V dnešní době už pro zaměstnance nejsou hlavní motivací peníze, chtějí svobodu a možnost se rozvíjet.

Z přednášky jsme si také odnesli, že musíme dělat věci s emocemi, láskou a nejít jen po povrchu. To, že se nám někdy opravdu nechce dělat určitou činnost nás nesmí zastavit a musíme si jít za svým cílem, protože víme, že to má smysl.

Case study: Co nám pomohlo vytvořit opravdu velký B2B e-commerce projekt

O tom, co pomohlo Shopsysu vytvořit opravdu velký B2B e-commerce projekt nám přednášel jeho projektový ředitel Václav Macíček. Zaměřili se na budování partnerství a také na prioritizaci. Dostali jsme několik rad, které si máme pamatovat. S klientem je dobré vést otevřenou komunikaci a průběžně se navzájem informovat o tom, že v projektu míříme tím správným směrem. Také si máme v projektu stanovit vždy pouze dvě kompetentní osoby. Z naší strany projektového manažera a za klienta odpovědnou osobu projektu s rozhodovací pravomocí.

Odkaz na prezentaci: Case study: Co nám pomohlo vytvořit opravdu velký B2B e-commerce projekt

Největší projekt jsi ty sám

Trochu rozhýbat nás přišla Andrea Pavelcová. Právnička v eLegal, zakladatelka fitness projektu FITFAB Strong a autorka vzdělávacích portálů FitNut a Brainee akademie.

Vrátila nás nohama na zem. Respektive zpátky k sobě. Vysvětlila nám, že můžeme být skvělými lídry, mít špičkový plán i perfektně zavedené procesy. Ale základem úspěchu bude přesto vždy hlavně dobře fungující tým, jehož členy jsou spokojení lidé. Ukázala nám, jak lze na této spokojenosti pracovat a jak můžeme drobnými návyky změnit každý svůj pracovní den. Zdravý pohyb v práci je potřebný v průběhu celého dne. Měli bychom zařadit vědomé protahování, ale i odpočinek, a to nejlépe bez mobilu v ruce.

Také bychom měli předcházet stresu a vyhoření. K tomu nám pomůže naplánovat si den, a to včetně rezervy. Rozlišovat nezbytné úkoly a těch nejnepříjemnějších se zbavit co nejdříve. Nesmíme také vynechat aktivity, které nám přijdou jako samozřejmost, a přesto jsou tak opomíjené. Pohyb, zdravá strava a čas v přírodě by pro nás měly být samozřejmostí. Jinak si koledujeme o hazard se zdravím. 

Odkaz na prezentaci: Největší projekt jsi ty sám

Užitečné mentální modely a nejčastější kognitivní zkreslení

Program celého dne nám zakončili zakladatelé projektu Brain We Are Vojtěch Hlaváček a Jiří Kryštof Jarmar s jejich přednáškou o mentálních modelech a čím vším může být ovlivněno naše chování.

Pokud se v životě soustředíme na negativní věci, tak celý svět uvidíme jako jednu velkou negaci. Život tedy máme takový, kam směřujeme naši pozornost.
Nemáme přemýšlet jen nad tím, jak dosáhnout úspěchu, ale také nad tím, jakým chybám se pro naplnění našeho cíle máme vyvarovat. Subjektivní prožitek je to jediné, co máme, a proto bychom se o něj měli starat. V tomto nám může pomoci meditace, journaling nebo mindfullness.

Pokud máme problém s nalezením řešení, tak nám může pomoct si celý problém definovat jinak. Máme se sami sebe zeptat, jakých chyb bychom se mohli v procesu dopustit. K tomu nám může pomoct nabourat rámec našeho myšlení, a to třeba pomocí meditace, flow, psaní, komunikace nebo toulání mysli.

Odkaz na prezentaci: Užitečné mentální modely a nejčastější kognitivní zkreslení