„Projekťáku, a co že ty to vlastně děláš?“

„Když jsem se v patnácti rozhodoval, co dál dělat, pekařina byla pro mě jasná volba…“ Pokud se vám místo pekařské čepice rodí v hlavě „projekťačina“, pojďme se společně podívat, co obnáší odpověď na otázku: „Projekťáku, a co že ty to vlastně děláš?“

Na první pohled by se mohlo zdát, že má „péemko“ pohodový život. S klienty se schází na kafíčkách, kde se v čase mezi klábosením o volnočasových aktivitách dostanou i k pracovním záležitostem. Úkoly pak rozdělí mezi specialisty příslušných oddělení a čeká na zpracovaní, která pak více méně s podporou specialisty u klienta obhájí, a má hotovo. Pokud děláte projekťáka a právě výše zmíněné zažíváte, odpočíváte již pravděpodobně v projekťáckém nebi.

Co má na starost péemko v Tastu?

Definici pozice project managera a teoretické poznatky o vedení projektů odložím stranou a zaměřím se na praktickou ukázku toho, co znamená pracovat jako tzv. péemko v digitální agentuře.

Pozice project managera u nás v Tastu by se dala rozdělit do 4 rovin.

• Klientská práce

Tato rovina obnáší úzký kontakt s klientem. A to jak na osobní bázi, tak i skrze řady emailů a telefonátů. Projekťák zde působí jako klientova pravá ruka, která vyřeší a zařídí vše od A do Z. Do děje zároveň vstupují specialisté jednotlivých online oddělení, kteří v příběhu sehrávají důležitou roli. Představte si péemáka jako praktického lékaře, klienta jako pacienta a specialistu prostě jako specialistu v medicíně. Na praktickém lékaři je, aby pacienta správně vyšetřil, poradil mu a rozpoznal, kde co nefunguje, a po důkladné prohlídce a nálezu spěchal za kardiologem, protože ten šelest se mu nějak nezdá. Společně pak sdělí pacientovi jeho diagnózu a po řadě operačních zákroků přechází pacient opět do péče svého praktického lékaře, který dohlíží na jeho rekonvalescenci. Ve spoustě případů však nepovolává jen jednoho specialistu, a protože všechno souvisí se vším, musí často zapojit celý špitál.

Zpátky však do online světa. Klientská práce pro projekťáka znamená důkladné dotazování a zjišťování, zadávání úkolů, hlídání termínů, připomínání, upomínání, reportování, scházení se, mailování, telefonování… A pak i to příjemné posezení nad kávou či dobrém obědě.

• Vzdělávání

Vzhledem k rozmanitosti služeb, které Taste nabízí, musí mít projekťák dostatečný nadhled a musí být před klientem vždy o krok napřed. Každý projekťák prochází důkladným onboardingem napříč všemi odděleními. Pro představu zde mluvíme o velmi intenzivním školení, které trvá cca 7 pracovních dnů, každý minimálně po 2–3 hodinách.

Znalosti projekťáka pak dále rozvíjejí různé workshopy a tzv. vzdělávací okénka. Téma rozvoje by vydalo na samostatný článek. Každopádně na vzdělání je kladem opravdu velký důraz a tvoří velmi přínosnou, ale i časově náročnou položku v kalendáři.

• Interní schůzky 

Zná to asi každý. Aby projekt šlapal, je zapotřebí na něj dohlížet. Kromě každodenní komunikace mezi projekťáky a specialisty se pak celý tým, který se na projektu podílí, pravidelně schází na statusech a řeší, kam se projekt posunul a jaké kroky budou následovat.

Pokud se má na projektu teprve rozjet, svolává projekťák tzv. kick-off, který slouží jako revize a doplnění toho, co je potřeba zařídit ještě před tím, než se specialisté budou moci vrhnout do práce.

Součástí jsou samozřejmě i nezbytné porady celého týmu projekťáků s naší team leaderkou, se kterou jako tým nebo i jednotlivě probíráme, co nás čeká a nemine. A pokud nás něco pálí, hledáme způsob, jak to vyřešit.

• Administrativa

Myslím, že mluvím každému z duše, když administrativu prohlásím za tu nejotravnější věc na světě. Ale bohužel ani nám se nevyhne. Objednávky, kontrola faktur, doplňování tabulek…

Být projekťákem znamená, že musíte:

• být mistrem v multitaskingu,
• být připravený flexibilně na poslední chvíli překopat celý plán,
• nezapomínat na zdravý selský rozum,
• umět hrát tetris se svým kalendářem.

A v neposlední řadě vás tahle jízda musí bavit, což vzhledem k partě, se kterou společně fičíte, není nic složitého.